Články

Než se ponoříme do okamžiku, kdy čas ztrácí význam a adrenalin přebírá vládu nad rozumem, začneme hezky od začátku.

Je sobotní ráno. Mráz krásně kreslí jinovatku po oknech a mě z vyhřáté postele dostává pohled na čas. Bleskově vyběhnu z postele a dávám se do balení a házení všech potřebných věcí na hromadu. To máte jednoduché lano, dvojčata, sedák, repku, karabiny, lékárničku, termosku, žďárák, kýbl a dalších pár věcí, kterými následně krmím svůj batoh. „Unesu to? No…? Budu muset!“ Obloha bez mráčku slibuje krásné počasí.

A tak jedna z posledních věcí, než mě stihne Myš z PDB vyzvednout, je napatlat na sebe SPFko, které mi při spěchu skončí v očích. „Bravo, Tomáši, zase jsi něco dokázal udělat kvalitně, víc než je potřeba.“ Povzdechnu si v duchu. Protože je čas odjezdu, nezbývá než zavřít dveře a přivítat se s Myš.

Je lehce po půl deváté a my s Myš přijíždíme na místo srazu, kde jsme první. Jdeme se pomalu ohřát do místního fastfoodu a protože je můj batoh již nakrmen, je čas dohnat i mou snídani, na kterou mi ráno nezbyl čas – pochopitelně. Po chvíli přicházejí i ostatní účastníci HáPéček. Čas do deváté, tedy i do oficiálního srazu, vyplňujeme diskuzí. Mísí se různá témata – od těch, kteří už od páté ranní hodiny nemohli dospat a těšili se na záchrany, přes sdílení zážitků z OBPH závodu až po to, kdo si co pamatuje ze záchran. Lehce po deváté hodině vycházíme z parkoviště směrem do Šárky, když vtom mi začne volat neznámé číslo. Vzít či nevzít – to je oč tu běží. Nakonec…

Sotva jsme se vzpamatovali z nálože technik, které jsme se naučili na akci Chytání pádů před dvěma týdny, je tu další horoškolní akce pro nováčky – Sportovky venku, neboli úvod do sportovního lezení ve skalách. Místo činu: Borová skála v Prokopském údolí v Praze.
Sjíždíme se v sobotu v 9 ráno na parkovišti v Jinonicích, někteří ještě popíjejí ranní kávu z termosky, obrňujeme se proti zimě a zčerstva po 9. hodině vyrážíme na krátký přesun na Borovou skálu. Po cestě již začínají živé debaty o tom, kdo kde lezl, kdo si pořídil jaké nové vybavení, a kdo má jaké lezecké plány.

Pod skalou Jiří, neboli vedoucí zájezdu pro dnešní den, velí nasadit helmy, navléknout sedáky, a jdeme na to. Začínáme s tématem expresek, jaké jsou druhy, na co si dát pozor, jak cvakat, jak necvakat. K tomu je přidána kapitola, jak zřídit a zrušit vratný bod. Ještě na zemi opakujeme veledůležitý partnercheck, a také, jak zakravit půlloďák i kýbl. A hned se vrháme do praxe si vše vyzkoušet.

V tomto duchu (teorie následovaná okamžitou praxí) pokračuje zbytek dopoledne a první část odpoledne. Máme probráno: slanění s prusíkem, dobrání druholezce ze štandu při jištění s půlloďákem i s reverzem, slanění prvního, vyčištění štandu a slanění druhého. Velice praktické znalosti pro použití jak na sportovkách, tak později na vícedélkách. Ukazuje se, že co nám šlo v tělocvičně či při opáčku doma, už nejde tak hladce na skále – a právě to je smysl této části horoškoly.

Vrcholem výuky se stává předvedení zřízení…

Toto čtení bude asi trochu jiné než ostatní články, protože ho píšu z pohledu úplného lezeckého batolete.

Uplynulý víkend byl mou první akcí v rámci horoškoly pro nováčky. Sraz byl v Jablonci nad Nisou, v Aréně Makak, která mě velmi mile překvapila. Musím říct, že je to tam docela útulné, čisté a neolezené.

Bylo nás kolem třiceti kousků, takže bylo super, že jsme měli vlastní prostor a nikdo cizí nás nerušil. Celé odpoledne se neslo ve znamení uzlů, průsíků, slaňování a… pádů.
No, pádů. Nevím, jak to vnímali ostatní, ale mně v tuhle chvíli trochu zmrznul úsměv. Ani Goboho rada „čím výš jsi, tím je pád lepší“ ve mně nevzbudila touhu padat z výšek. 😬

K večeru jsme se přesunuli na místo bivaku do krásného podzimního lesa, který zářil všemi barvami. Den jsme zakončili seznamováním u ohně a zjistili jsme, že snad každý pátý z nás je datový analytik — takže kdyby se někdo ztratil, máme to statisticky pod kontrolou! 😄
Hrálo se na kytary, povídalo, zpívalo, a nakonec nás od ohně vyhnala až zima.

Ráno jsme se probudili s lehce omrzlými spacáky (a ještě zmrzlejšími úsměvy) a vyrazili do lomu, kde jsme všechno z předešlého dne vyzkoušeli naostro.
Zkoušeli jsme chytání pádů — nejdřív ze země, pak od štandu s „pádostrojem“. Následovalo průsíkování, při kterém jsme se pěkně zahřáli, a slaňování od kruhu, kam nebyl zrovna nejpohodlnější přístup. Takže trochu adrenalin, trochu akrobacie, trochu gymnastika. 😅

Na závěr bych chtěla obrovsky poděkovat všem instruktorům za jejich…

Info pro ty, kteří mají žádné, nebo malé zkušenosti s vícedélkama.
Erikův manuál doplňují Kuba Z, Kuba, Martin Kalný. Připojte své zkušenosti také.

Ubytování

Zelt Platz Hohe Wand
Hohe Wand-Straße 354, 2724 Maiersdorf
47.8268031N, 16.0538983E

K dispozici lavičky pod střechou, 1 lednice, 2 záchody a 1 sprcha v teepee na kemp. Kemp je na konci světa mezi krávama. Na vrcholu je hospoda.

S sebou (info pro novacky, ostatni vedi):

* Nejaky Eura
* Offline mapy v mobilu!
* Topa cest. Lepe na papire. Lajdaci alespon v mobilu.
* Pojisteni, napr. clenstvi v AV!

* Když si z Bergsteigen.com stáhnete do mobilu GPX a topa, budou se hodit!
* Maly batoh, na ktery jde upnout lano.
* Lana - na lezeni tam sice staci jednoducha lana. Ale presto doporucuju dvojita. Kvuli treningu a možnosti lézt ve třech. Hodí se 60 m
* POVL veci nejsou nutne, ale kdo ma, tak si je muze vyzkouset. Kdo povl, ten i stouradlo!
* Na osobu minimalne 5 karabin s pojistkou zamku, a 2 z nich HMS. Alespon 2 ks repky jako na zachranach. Kýbl. Na dvojici tak 7 ks expresek a 5 ks alpskych expresek delky 60 cm. 4 ks smycek delky 120 cm a ke kazde z nich libovolnou karabinu - klidne dratovku.
* Sedak + hrudni uvaz.
* Prilba
* Lezecky.
* Lekarnicka s termofolii.
* Opalovaci krem.
* Čelovka.
* Cammel bag, nebo jina nadoba na vodu do cesty.

* Kempingová výbava, stan nebo obytné auto
* Hajzlak
* Jidlo. Do obchodu docela daleko. Bývá tam inzerát na prodej hovězího po kilech. Ale nezkoušel jsem.
* Je tam zásuvka, ale hodila…

Nejen horolezectvím je v zimě živ horolezec na Popradském plese. Tady jsou tipy na zajímavé skialpinistické túry v okolí:
Východná Železná brána

Klasika všech klasik! Kdo lyžuje u Popradského plesa, musí užít dlouhatánský nepřerušovaný sjezd se sedla Východná Železná brána (2255 m). Z hlavního hřebene Vysokých Tater se nejprve sjíždí velmi strmě Železnou kotlinou k Laďovému plesu mengusovskému a pak už mírněji Zlomiskovou dolinou, na závěr se kličkuje mezi kosodřevinou a stromky. Odpoledne je třeba dávat pozor na pravé svahy, které nahřívá slunce, a v traverzu je možné uříznout obrovskou lavinu.
Lyžovanie v doline Zlomísk

Hincovo pleso

Mengusovská dolina končí rozlehlým Hincovým plesem (1945 m) v divoké skalní scenérii. Stoupá se k němu přes tři jezerní stěny, které tvoří výšvihy v širokém údolí. Bezproblémový sjezd je vhodný i pro skialpinisty začátečníky pod vedením zkušenějšího lyžaře. Pokud máme čas a sílu, vystoupíme do Vyšného Koprovského sedla (2180 m), případně až na Koprovský štít (2367 m), abychom si užili famózní rozhledy tváří v tvář hlavnímu hřebenu Vysokých Tater.
Hincovo pleso na lyžích

Východná Volia štrbina

Technicky jednoduchá ale krajinově krásná skialpová túra vede na sedlo Východná Volia štrbina (2315) nebo vedlejší hřbet Volí chrbát (2321 m), případně nižší Volovcovo sedlo (2180 m). Sjezdy míří širokými vysluněnými svahy k Vyšnému Žabímu plesu mengusovskému a dál do Mengusovské doliny. Doporučujeme sjíždět brzy odpoledne, protože později odpoledne…

Výběr zimních horolezeckých túr v okolí Popradského plesa popisuje Mengusovskou a Zlomiskovou dolinu.

Východný Železný štít
Krátký skalní hřeben ze Zlomiskové štrbiny 3 vede vysoko a daleko od Popradského plesa až na hlavní hřeben Vysoký Tater.
Východný Železný štít

Západný Železný štít
Dlouhá jednoduchá a při tom rozmanitá túra vede nejprve na nižší vrchol Kozia stráž 1 UIAA, sestupuje se do Strážneho sedla 1-2 a sněhovým hřebenem nebo skalkami vpravo od něj 1 se vystupuje na Západný Železný štít.
Západný Železný štít

Vysoká
Na jeden z nejvyšších vrcholů Vysokých Tater se obvykle chodí dlouhá túra na lyžích. Jde se od Popradského plesa nahoru Zlomiskovou dolinou přes Kotlinku pod Dračím sedlem do Dračieho sedla a na závěr jihozápadním zářezem do Centrálního žlabu 1 UIAA mezi oba vrcholy Vysoké. Dobrý lyžař za slušných podmínek se lyžuje z vrcholu. Většina horolezců ovšem nechává lyže pod Centrálním žlabem.
Vysoká

Ošarpance
Skalní hřebenovka Ošarpanců 3 UIAA začíná komínem Komarnických a pokračuje po hřebeni Martinovou cestou. Lze lézt dál na Dračí štít, případně na Vysokou, Český štít a teprve poté do sedla Váha. Tomuto dlouhému hřebenu se pak říká Koruna Vysoké.
Ošarpance


Zlomisková veža
Dračí hřeben 3 UIAA začíná travnato-skalním výstupem na Zlomiskovou věž (2-3), pokračuje téměř vodorovným hřebenem (2) a končí strmým výšvihem na Dračí hlavu (3). Každý z těchto úseků končí sedélkem, ze kterého slanit nebo sestoupit po strmém sněhu.
Dračí hřeben

Tupá
…

Simulovaná záchranka v Šárce na Žabáku dopadla dobře. Dano a Kuba se dostali v pořádku na zem, Gobo a Tomáš Chaloupka pohlídali, aby se nic nestalo.
Doufejme, že nabyté zkušenosti nikdy nebudeme potřebovat, ale bohužel nikdy neříkej nikdy.

Tady jsou poznámky, které během akce padly:

* Bylo dobře, že se nikdo nevyhnul opravdovému slaňování s opravdovou lidskou zátěží. I když holky doufaly, že se budou moci jen dívat. Všichni máme představu, jak je to těžké a komplikované.

* Je nutné za každou cenu určit, kdo bude velitelem záchranky. To se nepodařilo, ani když někdo ukázal na někoho. Nakonec se toho částečně ujal Petr, ale to už bylo skoro pozdě.

Co se touto nerozhodností podělalo:
1) Zbytečně se šlo nahoru horší a náročnější cestou zleva místo jednodušší cesty zprava.
2) Nahoře se slanění připravovalo zbytečně dlouho.
3) Neudělala se optimální logistika. Nastaly během slaňování a záchrany zbytečné prostoje.
4) Nastaly nebezpečné momenty, které korigovali dohlížející Tomáš a Gobo (lano nesahalo k dalšímu štandu, lezkyně se pokusila zrušit jištění s lidmi). Na vrub nejasné organizace šel částečně i problém s uvolněným závěsem a slaňovátkem.

* Cílem celé akce je jedině záchrana uvázlých horolezců. Na to je třeba soustředit veškeré síly i materiál. Záchrana materiálu, lan, batohů a dalších věcí je vedlejší. To sbírají až poslední lidé, pokud nějací zbydou a nemají co dělat při záchraně.

* Ideální postup, jak se co nejrychleji dostat dolů, je následující:

…

Jako každý rok na podzim, dnes 10. listopadu proběhl oddílový nácvik simulované záchrany v Šárce. A jako tradičně se povedlo všechny zachránit bez další újmy na zdraví.

V roli zachraňujících se letos ocitli JakubZ, PetrG, Isaden, VeroNika, Vojta K., Lucka a Bob. Na druhé straně hřiště se jim postavila zima, mlha a Kuba Turek s Danem v roli zachraňovaných. A aby se nejednalo o zápas, kde je všechno povoleno, tak se do uniforem zeber oblékli Tomáš Ch. s Gobem v roli dohlížejících.
Doba zápasu přibližně 3 hodiny a 15 minut.

Detailní záznam zápasu poskytne buď někdo jiný, nebo si musíte vystačit s fotkami. Já bych se rád věnoval něčemu, co mě nemile překvapilo.

Riziko spojené se slaněním ve společném závěsu

Při slanění ve společném závěsu došlo k situaci, při které jsem si uvědomil, jak nesmírně důležité je stálé zatížení smyčky tvořící 'jedničku'. Zkrácenou verzi a komentář metodika naleznete na konci článku.

Čekal jsem na dalším štandu na Boba s Vojtou, až mi předají Dana do mého slanění. Čekala nás poslední délka slanění kolmou stěnou. Štand jsem měl udělaný o strom už od Lucky, které jsem dříve předal Kubu, a která s ním odjela dolu. Nacházel jsem se na opravdu velké polici, která se na kraji začala svažovat dolů po takových kamenných schodech. Schody pokračovaly asi metr možná metr a půl dolů, než skála přešla do úplné kolmice.

Chtěl jsem se připravit, abych nezdržoval, až u mě kluci budou. Založil jsem si slanění do jedničky, připravil jsem na dvojmo uvázaný…

Budu se zde věnovat expedimentu, který proběhl v závěru každoroční tradiční oddílové akce chytání pádu na Klokočských skalách.

Motivace:

Svazem doporučovaná metodika jištění při použití polovičních lan se v čase mění.

- dřevní doby, když jsem figuroval v oddílu jako nováček cca rok 1998 - prostě jsme strčili obě lana do osmy a jistili přes tělo (a to opravdu nedělejte, ona to ani nikdy doporučovaná metodika nebyla :)

- návrat do oddílu po dlouhé pauze cca rok 2005-2008 už nevím přesně
jištění od štandu pomocí dvou půllodních uzlů, každé poloviční lano ve zvlášť karabině typu H se zvlášť uzlem, optimálně každá z karabin má jinou velikost.

- instruktorký kurz cca 2014- 2015 - jištění od štandu přes kýbl, za použití přidané karabiny, která při pádu pod štand zabrání, aby kýbl fungoval čistě jako kladka. Ta se ponechává před tím, než prvolezec cvakne dostatek tutových jištění (velmi zjednodušeně popsáno). Edit, prý jsem to špatně popsal, prohlédnout si můžete zde, hledejte obrázek s nápisem "Alternativ", už je to přežité!!! viz dále a moc dobře se s tím nepracovalo.

- střih - mladí a nadějní instruktoři se vrací z instruktorského kurzu (pár let zpět) s tím, že v jiném oddílu při nácviku pádu na Klokočkách, při demostraci tohoto typu jištění, se přestřihlo lano, tedy již nejde o doporučený způsob a doporučuje se jištění kýblem od těla. Nesehnal jsem odkaz na popis této události, pokud najdete, moc rád doplním.

- další ročník instruktorů přichází s tím, že poslední…

Zbojnícka chata (1960 m) je nejoblíbenější skialpinistická chata ve Vysokých Tatrách. Nabízí velký výběr sjezdů ze sedel i štítů, převážně střední obtížnosti. Velkou Studenou dolinou pod skálami se mohou po libosti prohánět i méně zdatní lyžaři.

Popisuji sedm klasických sjezdů. Pokud je zdoláte, užijete si dlouhou jízdu dolinou, skalní kuloár, sněhovou stěnu i skialpový okruh přes několik sedel. Jsou poměrně bezpečné a doporučuji je každému, kdo na Zbojničku dorazí poprvé.

Svišťový štít

Královská túra ve Velké Studené dolině ze Svišťového štítu (2382 m) jihozápadní stěnou. Je strmá, ale velmi široká a přehledná. Pokud nehrozí laviny, dají se tady řezat široké a rychlé oblouky. Divou dolinkou sjedeme ke Zbojnické chatě (1960 m), pokračujeme Horním hangem k Vareškovému plesu, Dolním hangem do Bránky a obrovskou dolinou do lesa. Pokud v lese uvidíme lyžařské stopy uhýbající doleva z modré turistické značky k potoku, máme vyhráno. Sjedeme na úvozovou cestu Húpačky, která se nejmenuje pro nic za nic. Nad Rainerovou chatou narazíme na červeně značenou Tatranskou Magistrálu a otravně po ní traverzujem, stoupáme i klesáme doprava na Hrebienok (1285 m). Podle stavu sněhu si vybereme mírný, ale dlouhý sjezd zleva po trase sáňkařské dráhy, nebo o něco kratší sjezd zprava po trase bývalé sjezdovky do Starého Smokovce k vlaku (990 m).

Závrat a Generál

Z úzkého sedla Malý Závrat (2270 m) mezi Kresaným rohem a Malým Javorovým štítem lyžujeme přímo dolů na jih. Neuhýbáme do okolních…

Horoškola pro pokročilé (HP) je navazující dobrovolné vzdělávání nových řádných členů HO Humanita, kteří mají čerstvě za sebou zkoušky na Bořni a úspěšné absolvování letních hor. Ale také vzdělávání řádných členů, kteří si chtějí některé disciplíny oživit či se v nich zdokonalit.

Co se bude v HP dít?

Především se budeme věnovat zimním aktivitám – ledolezení, skialpinismu, zimnímu bivakování, lezení v zimních horách. Ale neopomineme ani věci kolem záchran, jak na laně, tak ve sněhu (laviny). A když vše vyjde, následující léto vyrazíme na alpinismus do Alp (ledovce a kopce nad 4000 m n.m.). Skialpy nejsou podmínkou absolvování HP, ale jsou víc jak vhodné.

Vzdělání něco stojí, takže počítej s poměrně velkou časovou investicí. V souhrnu za celý školní rok to je:
* 3 večery na přednášce
* 1 sobota
* 7 celých víkendů
* 12 dní dovolené či volna v pracovních dnech

Takto to vypadá jako děsná kupa času, ale podívej se níž na termíny a rozvrstvení akcí ve školním roku. Co lze zkrátit je poslední akce v Alpách z 10 dní na 5. Ale v těch posledních 5 dnech se zrovna většinou podniká nějaký zásadní podnik – zdolání některého interesantního vrcholu Alp.

Kalendář akcí HP

Přednáška zimní výstroj a výzbroj


Jaké je vhodné zimní oblečení k daným aktivitám. Co je dobré mít sebou v baťohu při zimní túře. Ukážeme si například typy bot, jaké mačky na ně. Různé druhy cepínů. Ale taky jak se ve sněhu teple vyspat a dobře si uvařit.
Listopad Praha, čtvrteční večer

Zachraň (se) kdo můžeš!


Simulační…

Letos jedeme do zimních Vysokých Tater na Skalnatou chatu. Teprve loni se po dlouhých desetiletích zase otevřela pro normální horolezeckou veřejnost. Před tím fungovala jen ze známosti anebo vůbec. Při tom je to jedna z nejstarších turisticko-lyžařsko-horolezeckých chat v Tatrách!

Uvádím pro inspiraci pár túr, které stojí v okolí za zdolání.

Když je úplně hnusně, dá se lyžovat ve skiareálu Skalnaté pleso - Tatranská Lomnica, protože lanovka končí nedaleko chaty.
http://www.youtube.com/watch?v=g23kwOOn13Q

Skalnaté sedlo - freeride
Jestli bude otevřená sedačková lanovka na Lomnické sedlo, sjíždí se nejen černá sjezdovka, ale také freeride - bezpečná Francouzská mulda (při pohledu zespoda nalevo) nebo krásný ale zrádný Kartárikov žlab (vpravo).
http://www.horydoly.cz/tragedie/kartarikov-zlab-z-lomnickeho-stitu-zase-zabijel.html

Zamkovského chata
Pěšky nebo na lyžích se dojde po Tatranské Magistrále na Zamkovského chatu a zpět. CH
http://www.horydoly.cz/turiste/tatranska-magistrala-0.html

Lomnický štít - Emericyho nárek
Lehká, ale fyzicky náročná túra vede do Lomnického sedla a pak před Emericyho nářek po hřebeni na Lomnický štít. 1+ UIAA, v létě částečně feráta, v zimě se dá sjet na lyžích.
http://www.horydoly.cz/horolezci/emeryciho-narek-na-lomnicky-stit.html

Lomnický štít - ferátový okruh
Pěšky na Lomnické sedlo - sestup po "horolezecké" ferátě do Téryho kuloáru (Gipsyho feráta) pod Západní Lomnici, po sněhu na sedélko Pod Lomnickým, ferátou na Lomnický štít (závěr…

Řež zůstává baštou tradičního lezení POVL nebo dokonce A0-A4, ale přibývají sportovní sektory. Tady je přehled:

5. masiv

Dole u železnice. Kolmá těžká stěna a lehčí hrany od 2+ do 9 UIAA.

GUIDE www.thecrag.com/pt/escalando/czech-republic/prague/area/4614760053

Barunka

Nejnovější sektor. Variabilní lezení 4-8 UIAA. Výborně odjištěné. Přístup po cestičce do kopce několik desítek metrů vpravo od 5. masivu. Na závěr lehká feráta.

GUIDE http://www.skalnioblasti.cz/5_index.asp?cmd=6&skala_id=18753

Trojúhelníková stěna (též 6. masiv)

Lezení nízko nad železnicí ještě více doprava.

GUIDE www.skalnioblasti.cz/5_index.asp?cmd=6&skala_id=18342

Pilíř nad železniční zastávkou

Hned nad zastávkou vede jedna čtyřka středem pilíře.

GUIDE www.horydoly.cz/horolezci/catching-the-train-v-rezi-pekna-ctyrka-na-rozlezeni-nebo-dolezeni.html
VIDEO http://www.youtube.com/watch?v=uoWN8El-HjA

Doplňujte prosím podle libosti, co je nového!

V sobotu jsme se sešli pod pravou plotnou v pražských Hlubočepích, někdo přijel autobusem a někdo si užil cestu motoráčkem pražským semeringem, čekaly nás dva krásné slunné dny. Nacvičovali jsme základy záchranářských technik, a to od/blokování jistítek, reverza, půlloďáku, následně jsme pokročili k "vyšším dívčím" technikám, jako je kamarádská dopomoc, Hoi, Strauss, spouštění na svázaných lanech a slanění se zraněným. Nácvik Straussova vytažení protiváhou s využitím otevřené gardy byl zábavný zvláště u Lucky a Ivoše, který jako raněný váží o půlku víc než Lucka. Lucce nestály vlasy hrůzou na hlavě, nene, to musela vytahovat Ivoše hlavou dolů k velkému pobavení okolních družstev. Konečně jsme si mohli pohodlně přečíst její nápis na triku vzhůru nohama. Petra to měla při vytahování TomaK trochu jednodušší.

Při slanění ve dvou s přesedáním na další štand, se osvědčily šikovné ruce na pletení vánočky. To si nestihli vyzkoušet Dano a Michal, a pak jim to druhý den chybělo. Jako zkušený instruktor se nás ujal hlavně Gobo. Kuba se věnoval individuálně Márovi. Happy na nás odborně dohlížel a radil ve vzdálenější polovině ploten. Kde byli TomášK, Katka, Dano, Michal, Petra a TomK. Nehynoucí sláva Happymu, že i Michala K a Janču naučil spolehlivě půlloďák na obě strany. V mezičase si Michal D s TomemCh střihli nějakou tu lezeckou cestu více či méně morálovou.
Ještě jsme si vyzkoušeli tahání Janči z ledovcové trhliny a odnesení Lucky do restauračního zařízení, kde parádně hrála…

Oddíl doporučuje pro nováčky, ale i ostatní lezce cesty nižší a střední obtížnosti. Jde o relativně dobře zajištěné nebo zajistitelné, málo lámavé a při tom krásné cesty. Neznamená to však, že jsou zcela bezpečné, protože při horolezectví vždy hrozí úraz či smrt!
U každé cesty je uvedena obtížnost, základní charakteristika, název a doporučené jištění. Všechny lezecké oblasti jsou popsány v tištěných průvodcích, které jsou k dispozici v oddílové knihovně.

Prosíme o průběžné doplňování dalších cest, fotografie, nákresy, historky z výstupů a cokoliv dalšího. Cesty doporučují: Gobo, Pionýr, Rybíz, Kuba, Pavel Jaroš.

Svatý Jan pod Skálou

Dušičková stěna
5 stěna, spára, kout (2 délky) Cesta kamarádů z Tour Ronde, kruhy, skoby, friendy, vklíněnce a smyčky, slanění na dvakrát

Stěna Nad klášterem
5 kout O strach postaráno, borháky, doporučujeme vklíněnce a jednu smyčku, slanění

Stěna Pod Křížem
6 zářez a stěna Křížová cesta, borháky, doporučujeme friendy, vklíněnce a smyčky, slanění 20+30 m

Srbsko

Plotna
4 plotna Stará, skoba, slanění od kruhu vpravo nad dolezem cesty

Štítek
4 stěna Stará, borháky, vklíněnce, slanění - velmi olezené!
5 spára Jezuitská, kruh, hodiny, vklíněnce a jedna smyčka, slanění - velmi olezené!

Vlastina stěna
3+ komín Vlastina, kruh, vklíněnce a smyčky, slanění

Blážina stěna
5 stěna, spára Blážina, kruhy, vklíněnce a smyčky, slanění

Stěna Kotlů
4+ stěna Malý kotel, kruh, dvě fixní skoby, vklíněnce, slanění na dvakrát
5 stěna Velký kotel, fixní…

Jak potrénovat, abychom si to užili.
Stereotyp je nepřítel, každý trénink by měl být trochu jiný. Je neúčinné běhat stále stejné kolečko stejným tempem.

Pokud máme chytrý přístroj na měření tepu, tepové maximum by mělo být
220 (muži), 224 (ženy) minus věk. A z toho se vypočítají hodnoty v % níže.

Pokud přístroj nemáme, běháme podle pocitu.

Ideálně střídat:

Regerační běh (50-60 % max.) - neboli když běžíme a trochu se nudíme
Volný běh (60-70 % max.) - prostě běžíme, ale netlačíme moc na pilu
Tempo (85-95 % max.) - co zvládneme běžet do cca 7 km naplno
Kopce (80-95 % max.) - ty nás samy donutí u souvislého běhu makat
Dlouhý běh (70-85 % max.) - tempo, které zvládneme běžet 10 a víc km.
Intervaly (85-100 %) - má smysl střídat delší intervaly, např. 500 m pomaleji, 1 km rychleji do padnutí

Tréningový plán by mohl vypadat třeba takto:

Čas + 1 týden - před závodem

- 2x regenerační běh, každý max. 3-4 km.

Mezi běhy min. 1 den odpočinek.

Nebo to pořešit tak, že týden před závodem zajít jen na pás do fitka a nechytil rýmičku. Případně se na běhání vybodnout úplně a jen rychle chodit. A zapojit nějaké lehčí cviky a hodně protahování.

A to hlavně z důvodu: nevyplýtvat si před závodem potřebný glykogen ve svalech.

Čas + 2 týdny, střídáme

jeden dlouhý běh 10-15 km
jeden běh v tempu 5-8 km
a nějaké regenerační vyklusávání

(3 dny za sebou trénink a 1 den odpočinek)

Čas +3 týdny, střídáme

jeden běh v tempu 10 km
více kratších volných běhů

(4 dny za sebou trénink, 1…

Vzhledem k tomu, že pozítří vyrážíme na chatu Pri Zelenom plese a zdá se, že tam budou ideální zimní podmínky, dávám pár tipů na osvědčené klasické zimní túry. Každý si jistě vybere podle svého naturelu.

Hřebeny

Specialitou v okolí chaty Pri Zelenom plese jsou lehké dlouhé hřebeny, které doslova obkružují okolní doliny. Jejich obtížnost se pohybuje okolo 2-3 UIAA.

Nejoblíbenější je Karbunkulový hřeben. Leze se oběma směry, protože je téměř vodorovný. Pozor na jeho délku a komplikovaný, nejasný a někdy lavinézní sestup z horního konce do Červené dolinky.
https://www.horydoly.cz/horolezci/klasicky-karbunkulovy-hreben.html

Kompletní hřeben Žeruchovek začíná na sedle Žeruchová priehyba a končí na Kozím štítě.
https://www.horydoly.cz/horolezci/bila-plesa-daleko-od-lidi.html

Kozí, Žluté a Jahňací kopky se lezou od Kozího k Jahňacímu štítu. Výhodou je, že z každé štrbiny lze na jednu délku lana slanit do doliny. Z Jahňacího štítu je možné sestoupit turistické cestě (laviny!) nebo po hřebeni do Kopského sedla a obkroužit tak dolinu Bílých ples.
https://www.horydoly.cz/horolezci/lezecky-vylet-mezi-zelenou-cervenou-a-bilou.html

Od Svišťovky na Kežmarský štít se jde lehce s jedním obtížnějším místem na Kežmarské kopě. Neuhýbejte k Huncovskému sedlu, kde hrozí laviny.
http://www.goat.cz/index.php?path=VysokeTatry_Vrcholy_KezmarskyStit_KezmarskyStitVystupy

Krátké a o něco těžší, ale nádherné hřebínky vedou od Jastrabieho sedla na Jastrabou vežu 3+ a z Baranieho sedla na Spišský…

Pozdě, ale přece posílám dvě desítky tipů na lezení okolo Zbojnické chaty.

Javorový štít
Jižní stěna Javorového štítu dominuje Velké studené dolině. Rozlehlá skalní formace je proťatá několika žlaby, které stojí za zimní hřích. Centrální polohu zaujímá Hlavní žlab 2-3 UIAA. Široký a v horní části travnatý žlab je většinu zimy pokrytý sněhem, a proto je lezení extrémně závislé na podmínkách. Můžete ho lehce vyjít jako po schodech v pevném firmu, sjet na lyžích v utuhlém prašanu, ale také se jím můžete škrábat v hlubokém sněhu, nebe se svezete s nečekanou lavinou, která sjede z vrcholového plato nad žlabem.

Žlab na Javorovou špáru 2 UIAA mezi Malým Javorovým štítem a Velkým Javorovým štítem je zpočátku široký, pak se zúží a překonává tři převisky. Utéct se z něho dá doprava po lávce, která sice vypadá exponovaně, ale lehce vás vyvede na vrchol.

Motykův komín 4 UIAA je také závislý na podmínkách. Vyžaduje dostatek ledu, protože jinak se leze přes převisy po oblých skalách bez pořádných chytů. Obvykle se nedolézá až na vrchol, ale slaňuje se komínem podél výstupové trasy.
https://www.horydoly.cz/horolezci/motyka-na-javorovy-stit.html

Vpravo od Hlavního žlabu vede úzký žlab Kvasničkova cesta 4-5 UIAA s několika převisy. Leze se žlabem, ale mnohá horolezecká družstva utíkají před největšími obtížemi doleva na žebro. Směr vede v šindelovitě vrstvené skále, je nutné počítat s vodou, anebo aspoň vlhkostí, a místy také se špatnou možností zajištění. Do vybavení je vhodné kromě…

Vlídné slunečné počasí tereziánského babího léta, spolu s rozdělením početných ratolestí mezi babičky a tetičky nám umožnilo sobotní výpad do Polského Podkrkonoší do oblasti Sokoliki. už kdysi mi o sokolíkách vyprávěl Jarda Novotnej (kdysi člen oddílu), prý je to ve srovnání s Jizerkami jemnozrnější, vynýtovanější, orientačně jednodušší, koncentrovanější, blíž od parkoviště a úměrně tomu přelidněnější. Potvrzujeme ve všech bodech.

1. nejlepší parkoviště je u chaty švajcarka, je placené, 5 zl nebo 1e. kdo přijede pozdě a nevejde se, má to o dvacet minut do kopce dál.
2. existuje úžasný průvodce na křídovém papíře, dělaný ve stylu středomořském, to znamená barevné fotky, barevné čáry, popis jištění (čili asekuracia) ve stupnici od bardzo dobra přes dobra a sredna po marna (asi není třeba překládat) a neobtěžuje se údaji o prvovýstupcích. dá se koupit ve švajcárce. stejnou službu udělá zdarma i portalgorski.pl, kde je možno si stáhnout cosi do matlacího telefonu.
3. stupnice obtížnosti je I-VI, VI+ a dale VI.1 , VI.2, VI.3 atakdále. Převodní tabulka se dá dohledat, ale softmover ji nepotřebuje, páč víc než šestku nevyleze.
4. cesty jsou zde kompletně po vokách, částečně po vokách i po vlastním, od dvojek po VI.milion, dle převodní tabulky něco jako 11-, zaleze si opravdu (skoro) každý.
5. (skoro) každá cesta a vyvokovaná tuplem končí slaňákem ze dvou vok spojených řetězem. Umístění slaňáku je zhusta nesmyslné, skoro bych se nebránil výrazu prasecké - lano se mrmlá přes hranu,…

Už jsem narazil u několika členů Humanity, že si neumějí stáhnout soubory z FTP na Humwebu. Při tom je tam spousta fotek z našich akcí, dost horolezeckých průvodců a také metodické publikace. Tady je návod:

Můžeš to udělat jako primitiv!

1. Přihlaš se na Humweb svým heslem. Dostal jsi ho při prvním přihlášení e-mailem. Jestli jsi ho zapomněl, napiš Gobovi, aby ti poslal jiné.

2. V levém sloupci se objeví volba "FTP Server". Klikni na ni.

3. Přihlaš se podle pokynů. Uvidíš všechny soubory, které tam jsou - fotky jsou řazené podle datumů a názvů akcí, zbytek podle názvů.

4. Na každý soubor si klikni, otevře se a ty si ho můžeš stáhnout do svého počítače (nejspíš na něj klikneš pravou myší).

5. Tímto způsobem můžeš své soubory také nahrávat, aby k nim měli přístup ostatní Humanitníci. Pozor! Nic tam nemaž! Smazání je nevratné!

Můžeš to udělat jako inteligent!

1. Abys mohl stahovat nebo nahrávat celé adresáře a nemusel ses zdržovat otvíráním každého souboru, použij jakýkoliv FTP klient. Já používám Total Commander, FTP klient je zabudovaný v každém Windows, další FTP klienty lze stáhnout zdarma třeba tady: https://www.slunecnice.cz/internet-a-komunikace/ftp-prenosy-souboru/

2. Podívej se na Humwebu do volby FTP server, kde najdeš hesla, která přepíšeš do svého FTP klienta.

4. Vesele stahuj a nahrávej.

3. FTP klienta používej v bezpečném módu (tedy hlavně nepiš nikam jinam hesla), aby se nám přes tvůj počítač nedostal vir do našich souborů na Humwebu. Nedávej hesla…